Doc. Ing. Václav Koza, CSc.  email: kozav@vscht.cz   tel.: 721 366 285

 Zemní plyn                        

(c) V. Koza 2004. Citujte laskavě jako V. Koza (2004) http://zemniplyn.wz.cz

Home ]

Ochlazování při expansi - Jouleův-Thomsonův efekt

Při škrcení plynu protékajícího místním zúžením průřezu dochází k Jouleovu-Thomsonovu jevu, tj. ke změně teploty vyplývající ze změny tlaku za konstantní entalpie plynu. Pro zemní plyn za podmínek běžných při jeho přepravě a distribuci teplota při škrcení vždy klesá.
Pokles teploty plynu při škrcení z teploty t1 a tlaku P1 na teplotu t2 a tlak P2 je dán známým vztahem

,                                                    
kde mJT označuje diferenciální Jouleův-Thomsonův koeficient. V případě, že mJT jakožto integrand závisí nejen na tlaku, ale i na teplotě, uvedený integrál nevystihuje plně děj a spíše platí diferenciální tvar

,

který je třeba integrovat z počáteční podmínky t1, P1 do dosažení tlaku P2 a teploty t2.  Jde tedy obecně vzato o okrajovou úlohu pro jednu diferenciální rovnici prvního řádu. Jako okrajovou podmínku můžeme stanovit buď teplotu  t2, nebo (častěji) tlak P2, a řešení diferenciální rovnice poskytne hodnotu druhé veličiny na okraji.
Je-li diferenciální Jouleův-Thomsonův koeficient popsán vztahem 

, [K.MPa-1, °C, MPa],

jako např. pro tranzitní zemní plyn (a = 5,15, b = -0,03, c = -0,011), lze okrajovou úlohu numericky řešit jako jeden krok modifikované Eulerovy metody, která vede na vztah ještě relativně jednoduchý a přitom přesný na 0,5 °C i pro největší tlakové spády přicházející v přepravě a distribuci zemního plynu v úvahu:

, [°C, MPa].

Výpočet lze dále zpřesnit Richardsonovou extrapolací. Vyčíslíme odhad t2 jedním krokem podle uvedeného vzorce a označíme ho t2,1. Rozpůlíme integrační interval a vypočteme zpřesněný odhad  t2,2 dvěma obdobnými integračními kroky, tj.

  , [°C, MPa].

  , [°C, MPa].

  Odhady t2,1 a  t2,2 pak použijeme ke konečnému zpřesnění Richardsonovou extrapolací 

.
Pozn.: Použité koeficienty v extrapolační formuli jsou dány jednak řádem použité integrační metody, jednak poměrem délky integračního kroku ve výchozích odhadech. Pro změny v postupu integrace je třeba odvodit Richardsonovu extrapolaci pro takový nový případ.

Úlohu lze i obrátit, tj. z počáteční (vlastně „konečné“) podmínky  t2, P2 a jedné hodnoty před expanzí t1 nebo P1 hledat chybějící, tj. odpovídat na otázku „jakou teplotu t1 musí mít plyn na začátku, aby po expansi na tlak P2 měl teplotu t2?“

[nahoruHome ]