[ Home ]

Vlhkost v plynu - teorie

Největší dosažitelná vlhkost plynu

Máme plyn o teplotě t [°C]. Nejvyšší dosažitelný parciální tlak vodní páry [Pa] v plynu je pro teploty nad nulou dán vztahem
                                                    [VK 10]
a pro teploty pod nulou vztahem
                                                    [VK 11]
Tomu odpovídá (pro teploty nad i pod nulou) největší dosažitelný obsah vody  v gramech na m³ plynu
                                                                         [VK 12]
Pozn.1: První dva vzorečky jsou vlastně Antoineova rovnice s dosazenými konstantami pro kapalnou vodu a pro led. Třetí je výpočet hustoty ideálního plynu ze stavové rovnice s dosazenou molovou hmotností vody. 
Pozn. 2: Vzorečky platí pro libovolný absolutní tlak - ten se v nich nevyskytuje.

Rosný bod plynu

Rosný bod plynu je jedno z vyjádření obsahu vlhkosti v plynu. Když teplota plynu klesne pod rosný bod, z plynu začne kondenzovat kapalná voda. Když plyn proudí kolem povrchu chladnějšího než jeho rosný bod, povrch se začne potit (jako brejle). 
Když má plyn rosný bod t, jeho obsah vlhkosti v gramech na m³ se vypočte následovně:
a) teplota se dosadí do jednoho z prvních dvou vzorečků výše (podle toho, je-li nad nebo pod nulou)
b) vypočtený tlak páry p se dosadí do třetího vzorečku a vypočte se obsah vody

Rosný bod po kompresi

Z počátečního celkového tlaku P₁ a rosného bodu t₁ se plyn stlačí na tlak P₂. Tím se změní i rosný bod na rosný bod t₂. Rosný bod po kompresi je vyšší než původní. Je-li vyšší i než okolní teplota, voda začne kondenzovat.
a) Rosný bod t₁ se dosadí do jednoho z prvních dvou vzorečků (podle toho, je-li nad nebo pod nulou)
b) Z takto vypočteného tlaku páry p₁ a celkových tlaků se trojčlenkou vypočte tlak páry po kompresi 
        p₂ = p₁ P₂ /P₁  
c) Tlak vodní páry p₂ dosadíme do prvního vzorečku nahoře a vypočteme z něj teplotu. 
    Chce to vzoreček upravit na tvar  t₂ = 3991/(23,5 - ln p₂) - 233,5.
d) Jestli vyjde t₂ záporná, není to ono a musíme použít druhý vzoreček nahoře pro teploty pod nulou, po příslušné úpravě  t₂ = 6138/(28,9 - ln p₂) - 273.

Rosný bod po expansi

Z počátečního celkového tlaku P₁ a rosného bodu t₁ plyn expanduje na tlak P₂. Tím se změní i rosný bod na rosný bod t₂. Rosný bod po expansi je nižší než původní. Nový rosný bod po expansi t₂ se vypočte přesně stejně jako při kompresi, viz výše.

[Nahoru] [ Home ]